Nepříjemná pravda

sobota 2. leden 2010 11:45

Tatíček Klaus mě začíná docela štvát. S nejedním jeho názorem nesouhlasím, a přesto musím uznat, že v nich je mnoho pravdy. Jen se bojím, že způsob jejich prezentace nakonec může být věci spíše ke škodě. Tak třeba klimatické změny. Klausova nepříjemná pravda (nezaměňovat s nepříjemnou pravdou Ala Gora) má v sobě mnoho racionálního, přesto zaznívá hodně extrémně a spíše než k zamyšlení svádí k odporu.

 

Zelený jsem byl dávno předtím, než to bylo in. Už jako dítko školou povinné jsem si zakresloval grafy znečištění ovzduší a rozčiloval se, jak jsou lidí slepí a bezohlední. Jako každý revolucionář jsem doufal v lepší svět, a měl důvod k naštvání na sytém a rodiče.

O dvě desítky let později se karta obrací. Klimaticky uvědomělé myšlení se dávají Nobelovy ceny, popírači jsou označováni za bloudy a jen tak tak, že nestojí mimo zákon.

Mám radost? Ne. Jako by mi někdo můj sen ukradl.

 

Předně mám dojem, že klimatické změny vlastně nejsou problém ekologický, ale ekonomický a politický.

Klima kolísá, kolísalo, a kolísat bude. A příroda se tomu umí přizpůsobit. Něco se přestěhuje, něco se trochu změní a něco vyhyne, tak, jako mnohokrát dříve. Vlastně banalita ve srovnání s chemickým zamořením, vyvražďováním a vypalováním kde čeho.

Horší je to pro lidi. Jsou vázáni třeba tradicí, hranicemi a penězi a posun pouště o pár set mil či hladiny moří o pár metrů pro ne může být zásadní.

Kolik by stálo vyrovnat se s následky globálního oteplování? A bylo by to dražší, než mu předejít?

A jak si budou země ochotny navzájem pomoci? Hlavně ty bohaté, které znečišťují, těm chudým, které na to doplatí? A jak by jim pomohly v případě, kdyby se zjistilo, že jde o přirozené výkyvy?

 

A oteplujeme skutečně Zemi? To, že skleníkový efekt existuje, je jisté, mimo jiné mu vděčíme za příznivé klima v posledních pár stech milionech let. Ale znamená to, že se blížíme ke katastrofě?

Nevím. Pořád žiji v domnění, že klima moc přesně modelovat neumíme, něco se dá odhadnout z minulých dat, pokud jim můžeme věřit. A to, že nějaká úměra fungovala, ještě neznamená, že fungovat bude, jde o rovnováhu propojenou nejrůznějšími vazbami a systém se může někdy měnit i skokově a ne vždy očekávaným směrem.

A když už by se nám nakrásně podařilo předpovědět změnu klimatu, neznamená to, že víme, co to udělá s hladinou oceánů. Tam je taky spousta ne zrovna jednoduchých vazeb.

 

Takže má tatíček Klaus pravdu a není důvod šetřit surovinami, které naše děti možná ani nebudou potřebovat a bát se nebezpečí, které možná nepřijde?

Ale kdeže. Když vám lékaři naměří zvýšenou hladinu cholesterolu, tak nejspíš omezíte vejce na slanině, přestože nevíte, nakolik to ovlivní hladinu Vašeho cholesterolu a ta pravděpodobnost infarktu. A nechci dalším generacím zanechat dluhy, ekologické, ekonomické, sociální ani jiné.

 

Nikdy jsem si nebyl jist, zda klimatické změny skutečně působíme. A bylo mi to jedno. Snažil jsem se šetřit a propagovat obnovitelné energie. Vždyť spálením uhlí a ropy vznikne mnohem víc nečistot, než jen CO2. Plyn je čistší, ale zase je od strýčka Putina. A ropa taky a taky z pár dalších politicky ne právě přívětivých zemí. Jádro mi snad vadí ještě nejméně, ale hrozí, že palivo budeme dovážet taky z Ruska, a s tím odpadem to taky není nejsnazší.

A nečistot za sebou energie nechává ještě víc. Chci žit v zemi České, nikoli Čezské, jsem proti prolomení územních limitů a čekám na jednoznačné sdělení, že uhlí pod zemí má menší cenu než práva obyvatel na povrchu. A věřím, že zaměření na čistší a sofistikovanější technologie nakonec pomůže přírodě, zdraví, kultuře a vzdělanosti.

 

Tak proč ty boje o globální oteplení v době, kdy je jasné, že úsporná opatření by tak jako tak prospěla a na něco většího se ještě dlouho nezmůžeme?

 

Minimálně od dob filmu Vrtěti psem je jasné, že politika potřebuje nepřítele. Sovětský svaz padl, válka s terorem není tak jednoduchá, jak se zdálo. Co teď? Klimatické změny nemají chybu.

Jsou kontroverzní, umožní opět polarizovat společnost. Alespoň za Atlantikem si dovedu představit, že tématem příštích voleb bude „Zabraňte klimatické katastrově“ vs. „Zachraňte průmysl.“

Jsou dostatečně dramatické, i ve filmech máme rádi, když hrdina zachraňuje celou Zemi.

A jsou pomalé, takže, na rozdíl od boje proti teroru je značně nepravděpodobné, že by se politik musel zpovídat ze svých činů za svého života, či dokonce volebního období.

 

Jak to bude dál? V Kodani se toho moc nevyřešilo. Ještě aby, z klimatu se bude muset stát téma, tak jako před lety z jaderných zbraní.

Ale přijde to. Přesně ve chvíli, kdy po další neúspěšné konferenci, po dalším katastrofickém filmu, zvedne malý chlapec uslzené oči ke své mamince a zeptá se jí – „proč nám Ti pánové chtějí zničit Zemi?“

Povstane nový Al, muž pronikavé inteligence, pln ideálů a s osobní ekologickou stopou srovnatelnou s válečným námořnictvem.

Nebojte, chlapci se nakonec domluví. Časem se začne zkapalňovat CO2 a na to bude potřeba spousta energie. Tedy ropy. A ty továrny se taky budou muset postavit. Chudým zemím začneme levně dovážet výrobky vyrobené zeleným průmyslem. Pole pokryjí monokultury řepky k výrobě biopaliv.

Průmysl zbohatne. I farmáři si přijdou na své. Subsaharská Afrika na nás bude ještě závislejší. Řepkové monokultury zlikvidují zemědělskou půdu a způsobí pohromu v hmyzích společenstvech. Politici budou ještě mocnější a korupce nestydatější. A my to zaplatíme. Rádia ochotně, protože se konečně našel hrdina, ochotný zachránit Zemi.

A přitom už teď můžeme začít šetřit. Každý z nás. Nenechat to na stát či EU. Jenže, na tom nikdo nevydělá. Pár úvah na toto téma si zaslouží samostatný článek.

 

Třeba se mýlím. Jen cítím, že klimatický výzkum už je pod tlakem z obou stran a to nikdy není dobře. Vím, že snad za všechna zvěrstva minulého století vděčíme zneužití vznešených cílů. A pár lidí už si uvědomilo, jak skvěle by se dalo na klimatu vydělat. A nevěřím politikům, kteří to myslí upřímně.

 

Tomáš Rektor

Tomáš RektorNejsou úspory..13:554.1.2010 13:55:55
Robert VlachNejsou úspory jako úspory12:543.1.2010 12:54:25
J. HermanekPane kolego Jurciku, predesel jste mne20:162.1.2010 20:16:00
Tomáš JurčíkDávám karmu15:012.1.2010 15:01:07

Počet příspěvků: 4, poslední 4.1.2010 13:55:55 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Tomáš Rektor

Tomáš Rektor

O všem, k čemu budu mít pocit, že stojí zato se vyjádřit:)

Psychiatr a psychoterapeut, milovník svobody s všeho dobrého.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy