O chřipce prasečí a zhovadilosti lidské

neděle 17. leden 2010 16:30

Jednou to přijde. Chřipka s potenciálem vyvraždit miliony a zdecimovat světovou ekonomiku. Zdá se, že tato chřipka to není. Spíš je to něco jako varovný výstřel. Ale jisté je, že jednou velká chřipka přijde. A pokud vycházím z té současné, nemáme šanci.

 

Chřipka je vlastně jedna z nejnebezpečnějších infekčních nemocí postihujících tu bohatší část světa. Šíří se rychle, napadá kde jaký orgán a za to, že nás nezlikviduje tak, jak to kdysi udělala s Jihoamerickými Indiány, vlastně vděčíme jen její běžnosti. Každý z nás, včetně batolat, se s chřipkovými viry někdy setkal a je na ně připraven.

Chřipku, podobně jako většinu virových onemocnění (hepatitidy, HIV..), totiž moc neumíme léčit. Ano, jsou nějaké antivirové preparáty (třeba Tamiflu), ale jsou drahé, nepříliš účinné a musí se podat zavčas. Prostě nic, čím by se dala zvládnout celosvětová pandemie. Umíme lépe zvládat následky – horečky, selhávající orgány, rozvrat vnitřního prostředí. Ale chřipku ne. Naší hlavní zbraní je tedy prevence. Lepší hygiena a hlavně očkování.

Epidemie je něco jako štěpná jaderná reakce. Jsou faktory, které reakci urychlují – zrcadla odrážející neutrony, jiné ji zpomalují – grafitové tyče. Podstatné je i kritické množství a dostatečná koncentrace štěpného materiálu.

Na souhře těchto faktorů záleží, zda se nebude dít nic, jádra se prostě budou náhodně rozpadat, nebo dojde k řetězové reakci řízené, v elektrárně, nebo neřízené, v bombě. Pokud chceme řízenou reakci, musíme ji začít řídit zavčas, jinak ji už pod kontrolu nedostaneme. V Černobylu o tom vědí své.

U infekcí záleží na virulenci viru, připravenosti imunitního systému, hygieně a dalších a dalších podmínkách. A výsledkem jsou sporadické výskyty, epidemie nebo pandemie.

Na chřipkové epidemie jsme zvyklí každou zimu, vděčíme jí na další zákeřnou vlastnost chřipkového viru – mutace a kombinace různých virů. Takže rok co rok přichází virus o něco jiný. Rozdíly jsou malé, takže moc velké škody nenapáchá, ale dost velké na to, aby to imunitní systém zaskočilo. I tak nechává chřipka rok co rok za sebou pár tisíc mrtvých.

Jenže jednou za pár desetiletí přijde virus natolik odlišný, že vyvolá pandemii. Pokud je epidemie něco jako řízená štěpná reakce. Pandemie je jako atomová bomba. A přináší novou kategorii problémů.

První problém je společenský, každá lidská společnost, stejně jako třeba termitiště, potřebuje určitou část provozuschopné populace, aby neupadla do chaosu. Zdravotnictví, policie, energetika, zásobování, to vše se musí udržet v chodu.

Druhý se týká chřipky samotné a říká se mu vícenásobné infekce. V běžné epidemii nebezpečnost virů postupně klesá. Je to logické, virus nás nechce zabít, chce se šířit. A nejrychleji se bude šířit takový virus, který způsobí minimum potíží a nemocný bude chodit do práce, do obchodů a za zábavou a šířit ho dál. Proto taky nejsou epidemie Eboly – ta zlikviduje nemocného dřív, než stihne moc lidí nakazit.

V průběhu pandemie je pravděpodobné, že se nakazíte několikrát, trochu rozdílnými viry. A viry začnou ve vašem těle soutěžit, a vyhraje ten nejsilnější, nejnebezpečnější. Při dostatečném počtu několikanásobně nakažených tedy naopak začne nebezpečnost viru potupně stoupat. Navíc při pandemiích chodí ven nemocnější lidé – když onemocní celá rodina, někdo prostě na nákup musí.

Dalším problémem jsou sekundární infekce – chřipka na nějakou dobu oslabí imunitní systém, takže je mnohem větší pravděpodobnost další nákazy, třeba zánětu plic. A při dostatečném počtu takto oslabených jedinců hrozí další epidemie. Často nebezpečnější, než chřipka samotná.

Několikanásobným i sekundárním infekcím se často říká superinfekce, pro zamezení nejasností jsem použil opisy.

Opakuji, chřipku moc léčit neumíme. A i kdybychom uměli, pandemii to nezastaví – nemoc se zkrátí, zmírní se dopad, ale viry se budou pár dní množit a šířit.

Na epidemie a pandemie platí jen prevence. Někdy zlepšení hygieny – tomu vděčíme třeba za to, že Evropě neumíráme na mor a choleru. A pokud to jde, očkování.

Rozdíl mezi léčbou a očkováním je, jako když ochrance na fotbalových stadionech dáte lepší výzbroj nebo seznam násilníků. V prvním případě se zmírní dopad konfliktů, v druhém případě ke konfliktu vůbec nedojde. Paradox je, že pokud bude druhý systém dostatečně efektivní, dříve či později se proti němu zvednou protesty. Proč udržovat nákladný systém, proč omezovat něčí svobodu, když boje na stadionech už dávno nejsou?

Stejně tak se poslední roky zvedají hlasy proti očkování. Ano, skutečně je pravděpodobnější, že budete mít potíže po očkování proti tuberkulose, než po tuberkulose samotné. Jenže právě očkování vděčíme za to, že tuberkulosu nejspíš nikdy nedostaneme.

Odpůrci povinného očkování argumentují osobní svobodou. To, že se nenechám očkovat, nakazím se a případně zemřu, je skutečně jen a jen můj problém. Jenže, nákazu šířím dál. A při dostatečném počtu neočkovaných jedinců budou hrozit další epidemie. Potenciálně smrtící i pro lidi očkované, protože očkování nechrání stoprocentně. A protože mnoho lidí nemá bezvadně fungující imunitní systém. Třeba lidé chronicky nemocní, staří, s rakovinou, po transplantaci orgánů, s HIV… Odmítání očkování je jako promiskuita bez kondomu. Neriskujete jen své zdraví a život.

Se sezonní chřipkou to samozřejmě tak dramatické není a plošné očkování by zřejmě bylo zbytečně drahé a možná by nadělalo víc škody než užitku.

U hrozících pandemií funguje očkování jako regulační tyče v atomové elektrárně. Zabrání, aby se epidemie vymkla kontrole. Proto taky očkování u epidemií a hrozících pandemií vypadá jinak – u epidemií se očkují převážně staří a nemocní – ti, které by epidemie nejvíce ohrozila. U pandemií se naopak začínají očkovat ti, kteří jsou nezbytní pro chod státu (poslanci a senátoři…) a lidé aktivní, kteří přichází s viry častěji do styku. Ideálem je ještě před příchodem viru naočkovat tolik lidí, aby počet nakažených nepřesáhl kritické množství a minimalizovalo se třeba selektování agresivnějších virů.

Z tohoto pohledu je děsivý fakt, že spousta lidí očkování proti mexické chřipce odmítlo. Virus se velmi dobře šíří, a kdyby byl agresivnější, nebo kdyby se rozšířila jedna agresivnějších mutací, které se už objevily, došlo by ke katastrofě.

Celý odpor vůči očkování působí iracionálně, myslím, že se na něm podepsala dlouhodobá frustrace a bezmoc lékařů z nefungujícího sytému – najednou se bylo vůči čemu vzepřít. A dále nejrůznější věčné boje. Lékařská komora proti ministerstvu zdravotnictví, David Rath proti všem. WHO, farmaceutické firmy, bojovníci proti očkování obecně..

Proběhla spousta fám. Třeba, že pokud po očkování onemocníte, průběh je horší. Je to nesmysl, jediné zrnko pravdy může spočívat v tom, že pokud onemocníte, přestože jste očkováni, pravděpodobně to byla agresivnější forma a tedy je pravděpodobný i těžší průběh.

Lidé se nenechávali očkovat, protože pokud by už byli nakažení, bylo by to nebezpečné. Ano, není dobré se nechat očkovat, pokud jste nemocní, zbytečně zaměstnáte imunitní systém dalším problémem, je to jako otevření druhé fronty ve válce. Pokud se ale očkuje stejný virus, jakým jste nakaženi, naopak se urychlí odpověď organismu. Naopak, některé vakcíny se záměrně podávají po nákaze. (Vzteklina, hepatitis B..)

Lidem vadilo, že vlády přebírají zodpovědnost za bezpečnost. Že farmaceutický průmysl má zisk bez rizika. A že neproběhly všechny testy běžné pro nové vakcíny. No dobrá, jenže vlády chtěly vakcíny co nejdřív, dřív, než měly firmy na všechny testy čas, takže je jen logické, že se podílí na zodpovědnosti.

WHO se vyčítá zmírnění kriterií pro pandemii, dříve bylo třeba šíření do mnoha zemí a vysoká úmrtnost, nyní stačí virus s potenciálem něco podobného udělat. Otázkou je, jestli poté, co by bylo pandemické chování chřipky prokázáno, by nebylo příliš pozdě. A zda je horší pár falešných poplachů nebo pár tisíc mrtvých.. (Vážně je to otázka a ne snadná, falešný poplach může odčerpat prostředky potřebné na jinou léčbu a výsledně taky zabíjí..)

Že se nebezpečí přecenilo. To ano, ale mohlo to být jinak? Vědci zjistili výskyt viru s novými antigeny. Jenže naše pro naše těla nebyl virus tak neznámý, jak se čekalo – proto se taky nakonec očkovalo jen jednou a ne dvěma vakcínami. A proto jich mnoho států objednal nadbytek. A to, jak bude virus nebezpečný v populaci se zjistí hlavně po začátku epidemie. A to už může být příliš pozdě.

Že farmaceutické firmy tlačily na vlády a WHO a zavinily nadhodnocení nebezpečí. Případně, že viry samy vypustily.

Stejně tak se tvrdilo, že antivirové firmy počítačové viry samy vyrábí. Hlavním protiargumentem je, v ostrém konkurenčním prostředí by důkaz o podobném chování dotyčné firmě zlomil vaz. Navíc, k nastartování epidemie je zpravidla určité množství nemocných. Jeden dva nakažení nakazí jen pár lidí v svém okolí, část z nich neonemocní a infekce vyhasne. Les taky zpravidla nezapálí jedna jiskra. K nastartování epidemie by bylo třeba nakazit pár desítek lidí a to by bylo přeci jen složité. A nebo mít hodně velké štěstí.

Obvinění, že farmaceutické firmy tlačí na vlády a WHO nicméně nezní nelogicky. Tlaky jsou všude, kde jsou peníze, a ve farmaceutickém průmyslu je jich spousta. Toto podezření je velmi závažné mělo by být vyšetřeno s nejvyšší pozorností. Pokud by bylo založeno na pravdě, znamenalo by to nejen vyhozené miliony, ale i riziko pro miliony lidí – pár falešných poplachů může způsobit, že skutečná pandemie bude podceněna.

Jednoznačné selhání se týkalo informování veřejnosti. Odborné i pacientské. Díky tomu mohly převážit fámy.

Nevím, jak tato epidemie dopadne. Možná to bude jen o trochu horší chřipková epidemie. Nebo se virus ještě změní a zanechá za sebou spoušť. Netuším roli WHO, ministerstev ani farmaceutického průmyslu.

Vím jen, že během hrozící pandemie nebylo mnoho lidí, včetně lékařů (včetně mě) očkováno. Lékař má ochranu zdraví ostatních v popisu práce a nemocný lékař je rizikem pro své pacienty. Právě u něj se potkávají různé viry, a tedy hrozí vícenásobné infekce. A jeho pacienti bývají oslabení a tedy náchylní k nákazám.

Jediné co vím je, že skutečná pandemie jednou přijde. A pokud se nepoučíme, zemřou miliony.

Na závěr jeden odkaz..

 

Tomáš Rektor

DagmarVazeny pane doktore Cerny13:1927.1.2010 13:19:34
dr.med.cerny , EU , Stuttgartmila pani doktorko Dagmar,13:2526.1.2010 13:25:14
Dagmarkde je pravda?17:1523.1.2010 17:15:58
mt.pediatrpro pana kubrta II09:0620.1.2010 9:06:28
mt.pediatrpro pana kubrta I.08:4620.1.2010 8:46:08
kubrtPáni lékaři a Barboro...21:3919.1.2010 21:39:56
dr .med.cerny, obcan EU , Stuttgartpane Dr. Rektore15:5419.1.2010 15:54:17
dr .med.cerny, obcan EU , Stuttgarttezko rici zda spise Tamiflu ci profylaxe15:4419.1.2010 15:44:19
mt.pediatrznovu pro pana kubrta09:2919.1.2010 9:29:21
Evžen Nešporsouhlas09:1419.1.2010 9:14:16
Tomáš Rektorsmutek20:5618.1.2010 20:56:09
Barboraodpověď panu kubrtovi20:3018.1.2010 20:30:43
kubrtre : pro pana kubrta15:4118.1.2010 15:41:30
ZuzkaPane doktore, jste psychiatr15:1218.1.2010 15:12:29
mt.pediatrpro pana kubrta15:0618.1.2010 15:06:41
kubrtre :k diskuzi08:2618.1.2010 8:26:56
dr.med.cerny , EU , Stuttgartimunita a AIDS01:0418.1.2010 1:04:42
dr.med.cerny , EU , Stuttgart"nutit nekoho k ockovani "00:4618.1.2010 0:46:24
dr.med.cerny , EU , StuttgartVita brevis , ars longa ..günstige Gelegenheit flüchtig ,00:1518.1.2010 0:15:51
Lída V.Ano, reagovala jsem spíše00:1518.1.2010 0:15:10

Počet příspěvků: 36, poslední 27.1.2010 13:19:34 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Tomáš Rektor

Tomáš Rektor

O všem, k čemu budu mít pocit, že stojí zato se vyjádřit:)

Psychiatr a psychoterapeut, milovník svobody s všeho dobrého.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy