Z deníku otce I – o hračkách

úterý 19. leden 2010 01:11

Už přes osm měsíců jsem otcem a stejnou dobu si slibuji, že s začnu psát deník. Otcovství je milé, zábavné a krásné, píšu si to hlavně pro sebe, abych nezapomněl. A po všech denících matek si říkám, proč to nezveřejnit. A taky budu mít motivaci psát.. V vzhledem k lenosti odpusťte, pokud to nepůjde vždy chronologicky.

Mít dítě znamená mít spoustu hraček. Na malém se přeci nemůže šetřit, hračky ho nejen baví, ale pozor, i rozvíjí. A vzhledem k tomu, že s výchovou malého genia je potřeba začít od plenek (nebo o od bezplenek, dle zaměření rodičů), hračky musí být patřičně sofistikované.

Takže hračky pro nejmenší houkají, blikají, šustí, to vše v míře adekvátní danému dni a měsíci. Na hračkách se mluví o dětských dovednostech a vývojových křivkách a kdo je nekoupí, hovadem jest a vychová zaostalé blby, kteří se budou jen kývat a tiše slintat.

Jistě, že Davídek pár takových Hi-tech hraček má, a samozřejmě, že ho baví. Ale ne nejvíc.

Poučná u mě byla návštěva u rodiny s ratolestí o pár let starší. S Davídkem jsme-li vpuštěni do dětského pokoje, kde mu jeho o pět let starší kamarád ukázal své poklady, určené k maximální zábavě i rozvoji dětí všech věků, pohlaví a barev pleti. A Davídek si z těch pokladů vybral hnědý váleček a radostně s ním dováděl.

Takže, milí rodičové, pro Davídka, stejně jako pro ostatní ratolesti, je svět jedním zábavním parkem plným atrakcí. Vše je nové, nepoznané, barevné, smradlavé voňavé, hranaté, kulaté, se vším se dá bouchat, do všeho se dá kousat. A rodiče dělají tolik zábavných věcí! A navíc chodí, dosáhnou na věci, na které miminka nemůžou, a celé dny si s nimi hrají! A ani se o ně nechtějí podělit. A tolik jiných zábavných věcí dělají…

Přehled Davídkových nejmilejších hraček:

Kytičky. Obecně miluje vše živé a zelené, barevnými květy nepohrdne, ale jasným favoritem jsou zelené části. Hlavně ty, které se dají trhat a kterými se dá cloumat. Hru „pohlaď, ale netrhej“ pokorně akceptuje, v nestřežených okamžicích cloumá a trhá a snaží se úlovky pozřít s překvapivou hbitostí. Miluje listy a stonky, v případě nouze nepohrdne ani kaktusem.

Hrnky a skleničky. Těm Davídek rozumí, dospělí si je pořád strkají do pusy a to přeci on dělá taky. Vždycky, když piju, Davídek musí taky, do hrnečku vždycky povídá, asi ho baví, jak se to tam rozléhá. Náramná zábava je, když mluvím do toho hrnečku taky. Davídka vůbec baví, když ho napodobujeme. Nesnáší, když mu hrnek beru, a je to jedna ze situací, kdy skutečně mluví. Posledně se na mě moc vážně podíval a sdělil mi temně – „ba“. Ve staré skotštině to znamená kráva a nevím jistě, proč to řekl.

Noviny a časopisy. Čte si je se mnou i beze mě, jsem rád, že má vkus, nejraději trhá a cumlá Respekt.

Faktury. Z výrazu mé tváře pozná, že je prostě miluju, tak je má taky rád. Pojídají a trhají se ještě snáze než časopisy.

Palička na maso. Dřevěná, hranatá, a ty báječné výstupky na konci.

Těstoviny. Špagety se dají lámat, menší těstoviny vysypávat, štěrchat s nimi a různě je ohmatávat.

Čočka. V misce je neuvěřitelně zábavná, dá se do ní ponořit ruka jako do vody, přitom se dá vyhazovat ven, sypat a honit po koberci. Tady jsem Davídka musel hlídat, čočka je malá, taky aby si ji nestrkal do pusinky. Pochopil správně a během vteřiny tam ponořil celý obličej.

Mouka. V podstatě trochu menší čočka.

Dráty. Všechny možné i nemožné, dá se za ně tahat a cloumat s nimi když se ve správnou chvíli vytáhne ten správný z USB portu, tatínek má radost a dělá spoustu zábavných věcí. K těm pod napětí se nedostane, ale zjevně mu to moc nevadí, ty tenčí jsou lepší.

Notebook a mobil. Vzhledem k tomu, kolik času s nimi tatínek tráví, to musí být obzvlášť veselé hračky. Spolehlivě zavře víko (a už si ani nepřivře ručičku), píše na klávesnici, mluví do mobilu.

Role potravinové folie. Dá se do ní mluvit, zábava je, když do ní mluví i rodiče.

Trumpetka. První opravdová hračka, Davídek se naučil troubit už v sedmi a půl měsících. Není geniální? Zatím při troubení do trumpetky hučí..

Škrabka na brambory. Skvělá hračka s úžasným tvarem, kterou má pravidelně nachystanou na hraní u umyvadla, když mu myjeme zadeček. Moc nechápe, proč mu ji pak zase berem.

Voda. Cáká, vydává zvuky a vůbec je skvělá. Úžasné je strkat ručičku do proudu tekoucí vody, zábava s překvapivými následky je strčit si vodovodní baterii, ze které teče voda, do pusinky.

Rodiče. Mají vlasy, fousy, nos a další části, za které se dají tahat. Položit na něj vlasy a prudce zavrtět hlavou je jedna z nejvtipnějších věcí, které může rodič dělat. Po rodičích se dá lozit a dá se s nimi hrát na nožičky, kdy je Davídek nošen směrem, který ukazuje ručičkou a prohlíží si oblíbené předměty, pokud možno kytičky. Někdy rodiče neposlouchají a chodí si, kam se jim zachce, ale i tak je to švanda.

Zvířátka. Miluje pejsky a snaží se hladit rybky v akváriu, zatím moc nechápe, proč to nejde.

Záclony a závěsy. Se záclonou se skvěle škube, závěsy jsou lepší, není za ně vidět, a když za ním najednou najde tatínka či maminku, prostě paráda. Už měsíc chápe, že když se rodič schová, stačí závěs přehodit!

Lustry. Nejdřív zjistil, že věci padají, pak pochopil, že něco visí a nespadne a nemůže se toho nabažit. Zvlášť skvělé jsou věci, které z lustru visí, dá se jimi cloumat a případně rozhoupat celý lustr. Jmelí nám dlouho nevydrželo…

Vánoční stromeček. Je to taková velká kytička, navíc s úžasnými ozdobičkami. Dá se pod něj zalézt, cloumat větvičkami a zkusit ho shodit.

Ostatní miminka. Dají se hladit, pokud možno nehtíky, a dávat jim pusinky.

Veškeré nádobí, jídlo je vítaný bonus.

Krabice. Dají se otvírat, převracet a bušit do nich.

Koberec. Dá se po něm lozit, zvedat jej, koukat pod něj a zkoušet z něj sundat nakreslené obrázky.

Zrcadlo. Dá se do něj dívat, smát se, koukat na sebe i na rodiče, schovávat před sebou a bouchat do něj.

Pak ještě rodiče dělají pár strašně zábavných věcí. Třeba když tatínek čurá. Splachování je taky docela zábava, ale proti čurání je to nuda.

A taky ho fascinuje jakýkoli náznak intimity, k čemuž má Davídek celou škálu zábavných her od hlazení po napodobování, pro které máme krycí název – Davídek nechce brášku.

Miluje nakupování, v regálech jsou spousty předmětů různých barev a tvarů, nejlepší jsou dětské hračky a konzervy pro psy. Miluje pozornost lidí, hlavně žen, a prodavačky jsou rájem připraveným jen pro něj. V obchodech jsou navíc záchody se skvělými zásobníky na ubrousky.

A pak ho samozřejmě baví lítat vzduchem, dělat kotrmelce, shazovat věci. Hrát si sám se sebou, zkoumat ručičky, nožičky a pár měsíců už i ví, že je chlapeček.

Svět je prostě nový. A báječný.

 

2. díl

Tomáš Rektor

ahojděti jsou úžasné :o)18:5620.1.2010 18:56:48
Zdena GabaľováSuper21:1919.1.2010 21:19:55

Počet příspěvků: 2, poslední 20.1.2010 18:56:48 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Tomáš Rektor

Tomáš Rektor

O všem, k čemu budu mít pocit, že stojí zato se vyjádřit:)

Psychiatr a psychoterapeut, milovník svobody s všeho dobrého.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy