Kdybych byl z Marsu, volil bych Paroubka

sobota 13. únor 2010 10:56

S beznadějí a zoufalstvím sleduji preference ČSSD a tím i nebezpečí, že Paroubek, Rath a Sobotka se opět dostanou k moci. Že se pořádně zadlužíme a posuneme víc k Rusku. Že nám bude vládnou buranství, malost a nabubřelost. Nevzdávám se. Píšu. Nadávám. Mluvím. Jenže to má háček. Intelektuální gheto. Mí přátelé, stejně jako zdejší spolubolgeři mají v politice jasno a názor, že zadlužovat se nemá a populismus je svitnstvo, je moc nepřekvapí. Cítím se, jako když jsem se se před lety dostal na večírek monarchistů, kde se v průběhu večera strhla ostrá debata, zda bylo zrušení Rakousko-Uherska svinstvo nebo zločin. Zkusil jsem si představit, že jsem z Marsu. Nebo potenciální volič ČSSD. (To první je snazší). Výsledek posuďte sami.

Při konstrukci svého Marťana jsem vycházel z několika premis, se kterými nemusíte souhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat.

Běžný Marťan má podprůměrný příjem, maximálně střední vzdělání. Je mu jedno, co se děje v Horním Jiřetíně, natož pak v Afganistánu. Zato mu rozhodně není jedno, kolik stojí pivo, chleba a benzín. Těší se na důchod, bude jezdit na chalupu a dá pár korun vnoučatům stranou. A rozhodně se nevyzná v akciových trzích.

Politice se věnuje dvě hodiny týdně, z toho jednu v hospodě nebo u kadeřnice. Pamatuje si události nanejvýš tři měsíce staré. (Předtím Mars neměl se Zemí spojení).

Některé detaily bohužel úvahu trochu devalvují, například, na Marsu se nečte Blesk a nekouká na Novu, budu je muset suplovat běžným internetovým zpravodajstvím. (lidovky, ihned, idnes..). Ale levicovější než Blesk to nejspíš nebude...

Někde ne Marsu je určitě levicové gheto, zrcadlový obraz toho mého. O něm nemá smysl uvažovat, nikdo v něm nebude volit Topolánka nebo Kalouska, tak jako já nebudu nikdy volit Paroubka.

Nechť je náš Marťan spíše intelektuál, který neví, kam se vydat.

 

Od nás, z Marsu lze pohodlně spatřit jedno politickéuskupení, a jednoho mohutného politika. Víme, že za posledních pár týdnů stihl pokřtít dceru. Na Marsu sice děti obvykle nekřtíme, ale vlastně jsme rádi, když to někdo dělá. Kdo si toho náhodou nevšiml, všiml si následné debaty o botách jeho dcery. Nikdo už neví, o co šlo. Ale ten křest si zapamatuje každý.

Potom víme, že vehementně bojuje za důchodce a ženy na mateřské. Tedy za ty, kdo si to skutečně zaslouží. Slyšeli jsme sice, že je nějaká krize, a že by se mělo šetřit. Ale nechápeme, proč zrovna na těchto dvou skupinách. Na Marsu jsme neslyšeli, že by chtěl zvyšovat podpory nezaměstnaným, a tím snížit motivaci k práci.

Slyšeli jsme, že chce prolomit jakési limity. Moc se v tom nevyznáme, ale chápeme, že jde o energetickou nezávislost země. O naše národní bohatství. O práci pro horníky. O Horním Jiřetíne jsme toho moc neslyšeli, a i kdyby, proč by neměl ustoupit národnímu zájmu?

Na Marsu dobře chápeme, že aby bylo v Čechách hej, stačilo by vyřešit problém korupce. A nevíme, že by měl jakoukoli korupční aféru. Nejezdí na jachtu do Toskánska. Nelítá letadlem na lyže. Nemá vilu na Floridě.

Vlastně jedinou chybu, kterou by mohl mít je, že se rozvedl. Ale to nám a Marsu zas až tak nevadí. Ba naopak, starší pohledný, úspěšný muž(na Marsu si nejsme zcela jisti lidskými hodnotami), který si bere mladou, krásnou, leč chudou dívku (vážně v tom nemáme moc jasno), je tajný sen mnoha Marťanů i Marťanek. Tolik románů se o tom napsalo.

Pak jsou tu ještě další strany. Ještě jedna velká, její šéf má koule (ne, že by nás to zajímalo), rád lyžuje, taky měl milenku, ale nerozvedl se, dítě je nemanželské. Takhle si to v marťanských románech nepředstavujeme. Víme, že se něčeho vzdal a vlastně si nejsme tak úplně jisti, jestli stranu vede.

Naprosto jasně vystupuje jen postava jakéhosi Dalíka, o kterém netušíme, co ve straně dělá, jak se tam dostala kdo ho zvolil, ale nemáme ho rozhodně rádi.

Ještě jeden politik tam je, leze o horách, tomu prvnímu jde po krku a zařídil pozemšťanům jakousi proklatě drahou kartu. A vůbec to vypadá, že se za něj krade dosyta.

Další strana by nám byla sympatická už jen tím, že je zelená, jen víme, že měla dvě frakce a není nám moc jasné, co s stalo s tou druhou. Odešla? Spí? A co ta strana chce? Nechce uhlí, nechce atom, tak čím budeme svítit? Její nový šéf vypadá jako slušný chlapec, ale to je taky asi tak všechno, co oněm můžeme říct.

Další strana vypadá z Marsu sympaticky, vede je kníže, to je zřejmě něco jako Krakonoš, bývá v pohádkách a bývá hodný. Tento vypadá moudře a starostlivě a krom nějaké té služtičky přivedené do neštěstí bychom u něj nečekali nic špatného. A i s těmi služtičkami se nám to líbí. Jako každý kníže, i tento má svého správce, a ten jeho vypadá jako dobrý správce, šetří pánovy peníze a neváhá začít u sebe. Jen občas někdo poznamená, že v pohádkách správce pána často přeroste a pak se dějí věci. A nevím proč, kdykoli toho pána vidím, v hlavě mi zní "padáky, padáky.."

Pak je tu ještě jedna, víme, že je v ní Radek John, toho na Marsu známe, a nějaká blondýna, která se zřejmě pozemšťanům líbí. Je to dost?

O té poslední se nestojí zato zmiňovat, slušný Marťan komunisty nevolí.

Nevím jak u vás na zemi, ale u nás na Marsu máme zatím jasno. A to se k nám na Mars dokonce dostal nástin programu toho velkého muže a zatím vypadá dobře. Zamyslíme se nad ním v příští zprávě Zemi.

Jestli nás má pán s koulema přesvědčit, bude se muset hodně snažit.

 

 

Tomáš Rektor

Tomáš RektorSympatie...20:2513.2.2010 20:25:38
Mirek TomsVelmi výstižně napsáno!13:0713.2.2010 13:07:00

Počet příspěvků: 3, poslední 14.2.2010 0:09:26 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Tomáš Rektor

Tomáš Rektor

O všem, k čemu budu mít pocit, že stojí zato se vyjádřit:)

Psychiatr a psychoterapeut, milovník svobody s všeho dobrého.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy